Podtitul:
Autor:
Formát:
21×23 cm, 180 stran
Datum vydání:
08.12.2008
Katalogové číslo:
5472
ISBN:
978-80-87049-20-4
Anotace
Druhé, aktualizované vydání Nejlepší kuchařské knihy roku 2006, českého bestselleru mezi kuchařkami. Ojedinělá kniha s výjimečným zpracováním a atraktivními fotografiemi. Naučí vás zařazovat do jídelníčku biopotraviny. Určeno všem, kteří chtějí žít zdravěji a nejsou lhostejní k přírodě.
V roce 1921 dal Lenin příkaz k vytvoření „laboratoře jedů“ za účelem „boje proti nepřátelům sovětské moci“. Sovětská moc se tímto uchýlila k teroristickým metodám, aby byl zajištěn úspěch revoluce nebo alespoň neomezená moc jejích vůdců. Mnoho mimosoudních poprav v SSSR i v zahraničí se vyřešilo pouhým konstatováním „srdečního selhání“ nebo sebevraždy následkem deprese… Někteří zemřeli v rukách lékařů, kteří je měli vyléčit, jiní se stali oběťmi podivných dopravních nehod… Mýlili bychom se, kdybychom se domnívali, že tyto praktiky po Stalinově smrti skončily. Na dlouhém seznamu obětí najdeme Leninovu vdovu, sovětského generála Frunzeho, bílé generály v emigraci Kutepova a Millera, spisovatele Borise Pilňaka, českého ministra Jana Masaryka a v nedávné době i bývalého petrohradského starostu Anatolije Sobčaka, novináře Ščekočichina, ukrajinského kandidáta na prezidenta Viktora Juščenka, Alexandra Litviněnka a mnoho dalších.
Arkadij Vaksberg zde na základě dlouhého a pečlivého pátrání píše knihu o nekonečné a nekončící řadě politických vražd, knihu, z níž běhá mráz po zádech…
Arkadij Vaksberg je doktor práv, spisovatel, novinář a dramaturg. V sovětské době byly jeho texty mnohokrát cenzurovány. Je autorem mnoha knih, esejů, biografií,divadelních her a filmových scénářů. Několik titulů bylo přeloženo do francouzštiny, konkrétně /Vyšinskij, Stalinův prokurátor,/ Ruská mafie/, /Hotel Lux/ a /Stalin a židé/. Tato kniha je jeho prvním překladem do češtiny.
Přeložila Veronika Matiášková Váz., 268 stran, 249,- Kč Vychází v listopadu
ISBN 978-80-7407-027-3
Politický jestřáb, buldozer, patron židovských osadníků, pravičák,
který osady evakuoval, tvrdohlavý dědek, největší hrozba pro bezpečnost
světa – taková označení padají na hlavu Ariela Šarona už dlouhá
desetiletí. Šaronova osobnost, jeho lidský vývoj i politické ambice jsou
v knize zachyceny zajímavě, v zasvěceně podaných historických
souvislostech a v kontextu společenských, politických a vojenských
událostí, které židovský stát prožíval od svého vzniku v roce 1948.
Přeložil Dušan Provazník, Váz., 320 stran + 8 stran fotografické přílohy
Vychází 20.11 . Závazná cena 279,-
ISBN 978-80-7407-023-5
„Jste štastný? Jste šťastná? Pokud ne, přijďte se poradit s panem
Philippe Noiret býval ve škole lajdák, než v něm jeden z osvícených profesorů odhalil rodilého herce. Obdivoval d’Artagnana a stejně jako hrdinové Dumasova románu bral život zvesela a s nadhledem – vytouženého d’Artagnana si však zahrál až na stará kolena ve filmu Bertranda Taverniera D’Artagnanova dcera. Jeho filmová kariéra patří k nejzářivějším ve francouzské kinematografii. Lemuje ji sto dvacet pět filmů, z nichž mnohé se proslavily nebo uspěly v oskarovém klání: Život na zámku, Stará puška, Prohnilí, Bio Ráj, Něžné kuře, filmové adaptace Simenona… Zahrál si i Hrabalova Haňtu v Příliš hlučné samotě. S lehkostí a grácií střídal Philippe Noiret divadlo a film i komediální a vážné role. Na své herecké dráze se setkal s mnoha osobnostmi od Jeana Vilara a Gérarda Philipa přes Jeana Gabina či Françoise Saganovou po Alfreda Hitchcocka, partnerkami ve slavných rolích mu byly Romy Schneiderová či Catherine Deneuveová, ale ty opravdu nezapomenutelné si Noiret zahrál s Annie Girardotovou.
Zlato a koření
Historik-medievalista Jean Favier (1932) je autorem mnoha historických knih o evropském středověku se zaměřením na obchodní vztahy a vývoj urbanismu. Mezi Favierova vyhledávaná témata patří rovněž dějiny středověkého papežství či postava Jany z Arcu. V nakladatelství Garamond vyšla v r. 2001 jeho kniha Francois Villon, život středověké Paříže. V Zlatu a koření se tentokrát autor zabývá proměnou trhovce v obchodníka, který se učí řídit tok svých peněz, zvažovat míru rizika a organizovat výrobu. Z francouzštiny přeložila Věra Dvořáková. Váz., 448 stran, ISBN 80-86955-39-7
Utíkat
Jean-Philippe Toussaint (nar.1957 v Bruselu) navazuje jak na francouzský „nový román“, tak na slavné autory absurdních dramat, na existencialismus i na hnutí OULIPO. Román Utíkat by měl být součástí budoucí volné tetralogie, započaté titulem Milovat se (Garamond 2004). Téma ošidné zdánlivosti povrchních dojmů, nezadržitelného uplývání času či spletitosti mezilidských a partnerských vztahů výrazně prosáklo do stylu, věty nesou náboj energie, odrážejí obrazy či barvy, pocity a nálady, vyprávění překotně, dýchavičně prchá. Jakmile se čtenář poddá proudu slov, ponesou ho bez zastávky až k poslední stránce. Přeložila Jovanka Šotolová. Váz., rok vydání 2006, 110 stran, ISBN 80-86955-44-3
I kompoty mohou snít
Cyrille Fleischman, narozený v Paříži r. 1941, je autorem téměř dvacítky povídkových knížek.Většina z nich je oslavou 50. let, která byla ve Francii léty obnovy a po prožitých útrapách představovala pro mnoho lidí šťastné období. Povídky obsažené v našem výboru pocházejí ze sbírek z devadesátých let, nazvaných Setkání u stanice metra Saint-Paul, Nová setkání u metra Saint-Paul a Poslední setkání u metra Saint-Paul. Ačkoli jde převážně o povídky nostalgicky veselé, občas jejich jemný humor a zdánlivé nešikovné formulace člověka až zamrazí.Vystupují v nich ti nejobyčejnější příslušníci zanikajícího světa aškenázských Židů, obývající pařížskou oblast kolem náměstí Republiky. V jejich všedních životech se někdy přihodí cosi velmi zvláštního, jako na obrazech Marca Chagalla, a někdy taky ne, jak už to v životě bývá. Z francoužštiny přeložila Helena Beguivinová. Váz., 170 stran, ISBN: 80-86955-37-0
Upír v Sussexu a jiné případy Sherlocka Holmese
Stránky vydavatele
Spolu s Doylovými povídkami Ďáblovo kopyto vychází i tento výbor z tvorby proslulého „otce“ Sherlocka Holmese. Z angličtiny přeložila Eva Kondrysová. Brož., rok vydání 2006, 176 stran, ISBN 80-86955-45-1
Ďáblovo kopyto a jiné případy Sherlocka Holmese
Stránky vydavatele
Dvěma slavnými případy geniálního detektiva Sherlocka Holmese z pera Arthura Conana Doyla, jimiž jsou Ďáblovo kopyto a Záhada na Thorském mostě, jako vždy provází obětavý Holmesův společník, doktor Watson. Ďáblovo kopyto sám Holmes označuje za svůj „nejpodivnější případ“. Atmosféra staré Anglie, obývané gentlemany jemných mravů a bystrého úsudku, ale i proradnými padouchy a zákeřnými zločinci skrývajícími se ve všudypřítomné mlze a ohrožujícími životy krásných dam, to jsou dnes již klasické povídky A. C. Doyla. Brož., rok vydání 2006, 186 stran 186, ISBN 80-86955-46-X
Daisy Miller / Daisy Millerová
Stránky vydavatele
Novela Henryho Jamese z roku 1878, Daisy Millerová, pojednává o mladé ženě, která svým liberálním chováním pobuřovala viktoriánskou společnost. James staví do kontrastu psychologii mladé ženy a tradice společnosti, v níž je Daisy Millerová jasně na okraji. V dopisech James Daisy označil za oběť „společenského kraválu“, jehož si ona sama buď vůbec nevšímá, nebo v něm vězí až po krk.V kontextu romantického příběhu vyvstává paradox ze života autora. Henry James se totiž nikdy neoženil a zůstává otázkou, zda vůbec někdy prožil nějaký milostný vztah. V roce 1974 byla novela zfilmována Peterem Bogdanovichem se Cybill Shepherdovou v hlavní roli. Přeložil Zdeněk Urbánek. Brož., rok vydání 2006, 234 stran, ISBN 80-86955-43-5
Red-Headed League / Spolek ryšavců
Stránky nakladatele
The Cases of Sherlock Holmes Jeden z nejslavnějších případů Sherlocka Holmese o prohnaném Johnu Clayovi, jenž nastraží na svého zaměstnavatele, kterého chce vystrnadit z jeho vetešnictví, velmi rafinovanou past. Soubor dále obsahuje povídky Urozený ženich a Berylová korunka. Přeložila Zora Wolfová. Brož., rok vydání 2008, stran 252, ISBN 978-80-7407-004-4
Židovské matky osobností 20. století
Stránky nakladatelství
Všechny významné osobnosti, počínaje Karlem Marxem a Sigmundem Freudem přes Alberta Einsteina, Marka Chagalla, Amedea Modiglianiho až po Woody Allena, si nesou z dětství nesmazatelnou stopu vášnivého, někdy podnětného, jindy konfliktního vztahu s matkou, stopu, která do značné míry ovlivnila jejich život i tvorbu. Vzdálen zjednodušování a karikatuře se Bruno Halioua (1959) snaží popsat fenomén židovské matky a vzdát tak upřímný hold i všem ostatním, anonymním židovským matkám. Přeložila Anna Hánová. Váz., rok vydání 2008, stran 240, ISBN 978-80-7407-015-0
Stránky nakladatele
Objev textu Jidášova evangelia v roce 2005 vyvolal ve světě vlnu zájmu o tohoto po dvacet století zatracovaného apoštola, který se stal synonymem zrady. Nyní se postava Jidáše stala předmětem zájmu vědců na celém světě a o korekci jeho role v dějinách křesťanské církve se začalo mluvit i ve Vatikánu. Ve svém historickém románu se Gerald Messadié opírá o evangelia i různé nekanonizované biblické texty. Přeložila Dagmar Slavíkovská Váz., rok vydání 2008, stran 228, ISBN 978-80-7407-012-9
Stránky vydavatele
Pablo Tusset (Barcelona, 1965) se stal hvězdou španělského literárního nebe v roce 2001, kdy debutoval právě románem Nejlepší loupákův zážitek. Příběh začíná jako humoristický román ze současné Barcelony, pak přechází v detektivní pátrání a nakonec ústí v jakési ponuré futuristické líčení fantastických podzemních prostorů a absurdních výjevů. Protagonistou knihy je Pablo Balú Miralles, pětatřicátník, člověk zcela nepřizpůsobivý konvencím, černá ovce rodiny, flamendr a filozof na síti, který většinu času věnuje kouření hašiše, pití alkoholu a v ranních hodinách prostitutkám. Zničehonic se však musí pustit do vážných a nebezpečných věcí – zmizí mu totiž bratr, tzv. The First, jeho pravý opak, spořádaný a uhlazený ředitel prosperující rodinné firmy….
Stránky vydavatele
Slavný Heideggerův text obsahující první rozvrh jeho filosofických zkoumání, která vyústila sepsáním díla Bytí a čas, je zásadním, do té doby chybějícím článkem geneze Heideggerovy filosofie, článkem, který dokládá, že jedním z jejích hlavních zdrojů byla široce rozvržená interpretace Aristotelovy filosofie.
Ústní podání (řeč, tradice, doslech) je nejstarší způsob rozšiřování zpráv a příběhů. Po objevu písma v starověkých civilizacích byly informace zapisovány na hliněné destičky nebo pergamenové svitky. V té době se objevují první knihovny pro jejich skladování (např. v Alexandrijská knihovna).
Pergamenové svitky byly později postupně nahrazovány kodexem, což je svázaná kniha se stránkami a hřbetem, tedy forma většiny knih dodnes. Pro svitky byl nejčastěji používán papyrus, pro kodexy pergamen. Ten byl ve 14. století nahrazen lacinějším papírem.
Před objevem a zavedením tiskařského lisu byly všechny knihy psány ručně. To je činilo drahými a vzácnými. V raném středověku si knihy mohla dovolit jen církev, univerzity a bohatí a často bývaly připevněny řetězy k polici nebo ke stolu proti odcizení.
V polovině 15. století začaly být knihy v západní Evropě vyráběny blokovým tiskem (technika byla na východě známá už staletí předtím). Při blokovém tisku byl obrysový obraz celé stránky vyřezán ze dřeva. Matrice mohla být mnohokrát natřena inkoustem a použita na reprodukci kopií dané stránky. Výroba celé knihy byl ale stále náročný proces, vyžadující ručně řezanou desku pro každou stránku. Dřevěné desky také nebyly velmi trvanlivé a snadno se opotřebovaly nebo poškodily.
Nejstarší datovaný exemplář kopie pořízené blokovým tiskem uchovává Britská knihovna. Desku nalezl v roce 1907 archeolog Marc Aurel Stein v ohrazené jeskyni u Dunhuangu v severozápadní Číně. Tiráž na konci obsahuje: Uctivě vyrobil pro obecnou volnou distribuci Wang Jie ve prospěch svých dvou rodičů třináctého dne čtvrtého měsíce devátého roku Xiantongu (tedy 11. května 868).
Čínský vynálezce Pi Sheng kolem roku 1045 vyrobil pohyblivé litery z kameniny (žádné příklady jeho tisku se ale nezachovaly). Znaky a zarovnávací výplně vkládal do mělké přihrádky a zaléval je horkým voskem. Po ztuhnutí vosku šla přihrádka s písmeny používat na tisk celých stránek.
Když Johann Gutenberg v 15. století zavedl tiskařský lis s kovovými pohyblivými literami, knihy začaly být levnější a široce dostupné. Odhaduje se, že před objevem tiskařského lisu bylo v Evropě vytvořeno ročně jen asi 1000 různých knih.
Další staletí znamenaly zlepšení tiskařského lisu i současně i podmínek pro svobodu tisku postupným uvolňováním přísných zákonů cenzury. V polovině 20. století knižní produkce v Evropě byla přes 200 000 titulů ročně.
zdroj wikipedie
Co nám o knize říká Wikipedie?
Kniha je sešitý nebo slepený svazek listů nebo skládaný arch papíru, kartonu, pergamenu nebo jiného materiálu, popsaný, potištěný nebo prázdný s vazbou a opatřený přebalem. Kniha je též literární práce nebo hlavní oddíl této práce. Kniha publikovaná v elektronické formě se nazývá elektronická kniha. Knihovní a informační věda definuje knihu jako monografii pro její rozlišení od periodických publikací jako jsou časopisy nebo noviny. Osoba se zaujetím pro knihy je označována jako bibliofil nebo knihomil.
V dnešní době by možná leckoho napadlo, že kniha ztrácí na své atraktivitě. Lidé sledují agresivní média, která jim nedávají mnoho prostoru pro jejich vlastní představivost.
Knihy si ale stále budou nacházet své příznivce, neboť mají ten neobvyklý dar, že nás dokáží odvést nadlouho a daleko do světa představ a snů, kterým je nám umožněno poznávat neobvyklé a nepoznané, z pohodlného bezpečí našeho domova.
